UDRŽITELNOST

Smyslem udržitelnosti není pozitivní dopad

Z udržitelnosti se konečně stalo populární téma. Všichni o ní mluví. Hurá! Jen každý*á si pod udržitelností představujeme něco jiného. Tu soláry, tady elektroauta, jinde třídění odpadu. A není divu: dodnes nemáme jasná vodítka, jak poznat udržitelnou organizaci od té neudržitelné. Zkusil jsem proto nějaká taková vodítka zformulovat. Udržitelná organizace: 

1. přináší hodnotu svým zákazníkům*icím / klientům*kám,

2. umožňuje důstojný život všem, kteří se přímo i nepřímo podílejí na jejím provozu,

3. a neohrožuje důstojný život ostatních lidí.

Druhý bod se týká pracovních podmínek. Pokud služba vytváří hodnotu pro zákazníky*ice jen díky levné práci svých zaměstnanců*kyň a/nebo dodavatelstva, není udržitelná. Protože levná práce neumožňuje důstojný život.

Třetí bod se týká dopadu služby na životní prostředí. Pokud provoz služby jakýmkoli způsobem závisí na neustále rostoucí spotřebě neobnovitelných zdrojů, není udržitelná. Protože přispívá k vyčerpání zdrojů, a tím přímo ohrožuje důstojný život všech lidí na planetě.

Udržitelnost není seriózní byznysové téma

Když se na dnešní služby (a organizace) podívám optikou kritérií uvedených výše, všechny budou pravděpodobně neudržitelné. A neudržitelnými zůstanou, dokud nenajdou způsob, jak hodnotu pro zákaznictvo vytvářet způsobem, který nezávisí na spotřebě neobnovitelných zdrojů a levné práci.

To není vůbec malý úkol! Naopak, vyžaduje to zásadní proměnu fungování celé organizace, často na úrovni pracovních postupů, strategie, byznys modelu a odběratelsko-dodavatelských řetězců.

Bohužel, v českém kontextu je dnes udržitelnost často chápána spíše jako snaha o pozitivní dopad; jako něco, co se týká pouze oddělení společenské odpovědnosti nebo marketingu v korporacích.

Udržitelnost je v Česku vnímaná jako dobročinná aktivita

Pozitivní dopad v byznysovém kontextu obvykle znamená vytvořenou hodnotu sdílet s lidmi, kteří se na jejím vytvoření přímo nepodíleli. Jestliže dnes firmy vytvářejí hodnotu s cílem zisku, ambice mít pozitivní dopad znamená dobrovolně se o zisk dělit s lidmi mimo firmu.

To dnes firmy často dělají, když přispívají na charitu a sponzorují různé iniciativy. A je to samozřejmě dobře. Problém začíná, když stejným způsobem začnou řešit téma udržitelnosti.

Jak naznačuji výše, smyslem udržitelnosti je primárně odstraňovat negativní dopady organizace či služby. Zaměňovat ji za pozitivní dopad odsouvá udržitelnost do sféry dobročinnosti, což často znamená nulovou naději na smysluplné změny uvnitř organizace.

Udržitelnost je o způsobu, jakým je zisk vytvářen, nikoli přerozdělován

Zatímco dobročinnost a snaha o pozitivní dopad řeší, komu a jak zisk přerozdělit, klíčovou výzvou udržitelnosti je nalézt cestu, jak zisk vytvářet způsobem, který nezávisí na spotřebě neobnovitelných zdrojů a levné práci.

Proto by se firma, která…

• nesnižuje množství vyprodukovaného odpadu,

• nesnižuje množství spotřebované energie z neobnovitelných zdrojů,

• neplatí každé*mu zaměstnankyni*ci alespoň minimální důstojnou mzdu,

… neměla označovat za udržitelnou.

Jakákoli podpora externích udržitelných iniciativ bez změn uvnitř organizace bude vždy v lepším případě offsetováním, v horším případě přímo greenwashingem.

UDRŽITELNOST:

1/ Jak dělat CSR jako byznys model
2/ Místo „zeleného růstu“ raději koblihu
3/ Smyslem udržitelnosti není pozitivní dopad
4/ Pojďme se už prosím nevymlouvat na Čínu
5/ Zásluhovost společenské nerovnosti nevyřeší
6/ Příroda na prvním místě nás nespasí

INOVACE:

7/ Rozproudění inovací ve firmě
8/ Přidávání: Inovační strategie, které odzvonilo
9/ Dnešním inovátorům*kám chybí fantazie
10/ Technologie jsou zkratkou, nikoli cestou ke společenskému pokroku
11/ Konverzační AI jsou příležitost naučit se komunikovat s lidmi

STRATEGIE:

12/ Udržitelné podnikání je o legitimizaci zisku
13/ Dvousečnost vyhýbání se riziku
14/ Strategie, taktika, exekuce. Svatá trojice řízení organizace
15/ 3 nešvary strategického rozhodování

Zpět na přehled Bez balastu