Vytvořili jsme strategii, jak udržitelnost propsat do fungování inovačního centra
Zapojením téměř všech zaměstnanců jsme identifikovali udržitelné příležitosti
s největším potenciálem a vymysleli způsob, jak je využít.
O klientovi
Posláním Moravskoslezského inovačního centra (MSIC) je pomáhat s transformací kraje skrze podporu inovací a podnikání. Oslovili nás, protože si chtěli ověřit, co už dnes dělají a co dalšího by dělat mohli, aby v oblasti udržitelnosti šli firmám příkladem.
Výstupy a výsledky 3měsíční spolu-práce
VYJASNĚNÍ PRIORIT a vnímání situace v oblasti udržitelnosti na úrovni vedení.
ZMAPOVÁNÍ VĚTŠINOVÉHO POSTOJE k udržitelnosti mezi zaměstnanci a sesbírání podnětů napříč organizací.
IDENTIFIKACE PŘÍLEŽITOSTÍ k rozvoji vnitřního fungování.
STRATEGIE pro revizi a postupný rozvoj portfolia služeb.
Úvodní mapování situace a dílčích výzev
Spolu-práci jsme zahájili celodenním setkáním s vedením.
Cílem bylo prodiskutovat klíčové otázky:
Proč je udržitelnost pro MSIC důležité téma?
Jaké aktivity už MSIC v oblasti udržitelnosti dělá?
Co se MSIC v oblasti udržitelnosti daří?
V čem je stávající způsob, jakým MSIC nyní chápe a dělá udržitelnost, nevyhovující?
Jaké aktivity by MSIC měl v oblasti udržitelnosti dělat?
Jaké příležitosti ke zlepšení vidí vedení?
Během setkání jsme mimo jiné využili vzdělávací aktivitu Kompas udržitelného podnikání.
Cesta k výsledkům a výstupům
Na základě toho, co jsme se dozvěděli od vedení, jsme připravili 3hodinový workshop pro zaměstnance.
Cílem bylo předat základní informace o udržitelnosti, získat zpětnou vazbu na pohled vedení a nasbírat odpovědi na otázky:
Co si zaměstnanci představí, když se řekne udržitelnost?
Jak se udržitelnost nyní propisuje do aktivit MSIC směrem ven?
Jak se udržitelnost nyní propisuje do aktivit MSIC směrem dovnitř?
V čem je stávající stav nevyhovující?
Jaké příležitosti ke zlepšení vidí zaměstnanci?
Workshop jsme uspořádali celkem čtyřikrát a provedli jím téměř všechny zaměstnance MSIC.
Odnesli jsme si 2 důležitá zjištění o aktuálním stavu:
Potenciál dalších snah o udržitelnost provozu MSIC je malý. Kvůli kancelářské povaze práce a díky již realizovaným opatřením je provoz relativně nenáročný z hlediska energie, surovin i odpadů. Jakékoli další zlepšení by vyžadovalo součinnost a finanční spoluúčast majitele budov.
Aktivnější vtahování místních firem do tématu udržitelnosti skrze správně sestavené portfolio služeb naopak skrývá obrovský a zatím spíše nevyužitý potenciál.
Navrhli jsme proto strategii, jak transformovat portfolio služeb v nabídce tak, aby se udržitelnost mohla stát nedílnou součástí toho, co MSIC dělá.
Zároveň jsme identifikovali potenciální překážku, která může zhatit jakoukoli snahu o další rozvoj inovačního centra v oblasti udržitelnosti: nízká znalost tématu mezi zaměstnanci.
Ukázalo se, že většina lidí v MSIC přemýšlela o udržitelnosti čistě v rovině osobního životního stylu a spotřeby, přestože pracují v organizaci, která nabízí služby především (výrobním) firmám. Jinými slovy, zaměstnanci nemají o udržitelnosti informace relevantní pro jejich náplň práce.
Klíčovou součástí strategie byl proto důraz na kompetenční rozvoj zaměstnanců, včetně specifikace oblastí, ve kterých potřebují znalosti a dovednosti rozvíjet.
Udržitelnost jako snižování negativního dopadu podnikatelské činnosti
Jakákoli činnost firmy nebo jiné organizace spotřebovává nějakou energii, nějaké suroviny a vytváří nějaký odpad. Jinými slovy, každá organizace svou činností v nějaké míře poškozuje ekosystémy.
Zároveň v každé organizaci pracují lidé, kteří svým dílem přispívají k naplňování jejích cílů. Pokud nejsou za svou práci náležitě odměněni nebo ji vykonávají v nebezpečných a/nebo nedůstojných podmínkách, fungování organizace v nějaké míře poškozuje společnost.
V obou případech se jedná o přímý negativní dopad provozu dané organizace na ekosystémy a společnost.
Vedle přímého negativního dopadu existuje ještě nepřímý negativní dopad, tedy poškozování ekosystémů a společnosti, které se děje jako důsledek chování, které firma nebo organizace umožňuje svým zákazníkům nebo klientům.
Například výrobce automobilů se spalovacími motory je zodpovědný nejen za emise skleníkových plynů vzniklých během výroby auta, ale také za emise spojené s užíváním každého jím vyrobeného auta.
O udržitelnosti na úrovni firem (případně jakýchkoli jiných organizací) je třeba uvažovat ve dvou rovinách:
přímý negativní dopad spojený s provozem organizace (včetně dopadů v dodavatelském řetězci),
nepřímý negativní dopad spojený s tím, co organizace nabízí svým zákazníkům/klientům.
Cílem udržitelných iniciativ na úrovni jednotlivých organizací proto musí být snižování všech podob přímého i nepřímého negativního dopadu.