Vytvořili jsme nástroj, který školám pomáhá zavést principy cirkulární ekonomiky
Díky výzkumu mezi zástupci ze škol a zapojením odborníků na různé oblasti cirkularity jsme identifikovali klíčové okruhy a témata, v nichž se školy mohou rozvíjet, aby byly udržitelnější.

O klientovi
Cirkulární školy je projekt Pražského inovačního institutu, který pomáhá pražským a středočeským školám na cestě za zodpovědným provozem školy a životem lidí, kteří je tvoří. Projektový tým nás přizval ke spolu-práci, abychom společně vymysleli, jak školám usnadnit pochopení problematiky (nejen) cirkulární ekonomiky a zároveň stanovení udržitelných priorit a cílů na tomto poli.
Z dlouhodobého hlediska Pražský inovační institut sleduje cíl, jak školám umožnit stát se inovačními huby, a náš společný projekt měl k jeho dosažení přispět.
Výstupy a výsledky 3měsíční spolu-práce
ZMAPOVÁNÍ POSTOJE k udržitelnosti mezi zástupci škol
IDENTIFIKACE OKRUHŮ A TÉMAT CIRKULARITY odpovídající školnímu prostředí
VYTVOŘENÍ PROTOTYPU vzdělávacího a mapovacího nástroje
NÁVRH WORKSHOPOVÉ AKTIVITY a zformulování metodiky a procesů
PROŠKOLENÍ PRŮVODCŮ AKTIVITY, kteří se školami pracují přímo v terénu
Úvodní výzkum a mapování dílčích výzev
Spolu-práci jsme zahájili prezentací na zahajovací konferenci projektu Cirkulární školy, kterou organizoval Pražský inovační institut pro zástupce pražských a středočeských škol. Cílem bylo uvést přítomné do problematiky cirkulární ekonomie a do konceptu Ekonomie koblihy (Doughnut Economics) v kontextu projektu Cirkulární školy.
V návazném kroku jsme přistoupili k výzkumu mezi zástupci škol, od nichž jsme získali cenné vhledy do jejich vnímání udržitelnosti a cirkularity a toho, co si představí pod cirkularitou ve školách. Zároveň nás zajímalo, co za aktivity v této oblasti už dělají.


Cesta k novému nástroji
Z výzkumu vyplynulo, že školy vnímají téma udržitelnosti a cirkularity jako komplexní a zároveň citlivé. Mnoho aktivit už na poli cirkularity samy vyvíjejí, ale nesystematicky. Především si téma spojují s výukou, daleko méně s provozem školy a nevnímají ani jeho sociální či organizační rozměr.
Na základě těchto výstupů a poznatků z výzkumu od stolu jsme si definovali okruhy cirkularity ve škole. Zároveň jsme využili našeho know-how z adaptace Doughnut modelu do českého prostředí a vytvoření workshopové aktivity Kompasu udržitelného podnikání. Navrhli jsme základní podobu nástroje, který by školám přinesl komplexnější pohled na cirkularitu a udržitelnost se zaměřením na environmentální i sociální cíle, umožnil jim zmapovat si, jak si v této oblasti stojí a kde dává smysl se dále rozvíjet.
V návazném ideačním workshopu jsme s odborníky na jednotlivé oblasti cirkularity zapojené do projektu Cirkulární školy - zástupci organizací Kokoza, reKáva, Swap Prague a Zachraň jídlo, podrobně prošli všechny identifikované okruhy školní cirkularity a společně zpřesňovali formulace otázek a možných odpovědí vznikajícího Kompasu cirkulární školy.
Kompas cirkulární školy
Výstupy z ideačního workshopu nám posloužili k dotvoření prototypu vzdělávacího a mapovacího nástroje Kompasu cirkulární školy.
Tento dvouhodinový workshop je rozdělený do dvou tematických částí:
TEORETICKÉ, která provede vedení škol, pedagogy a další pracovníky cirkularitou a udržitelností.
PRAKTICKÉ, která škole umožní zjistit aktuální stav školní cirkularity a pojmenovat konkrétní příležitosti pro rozvoj školy.
Výstupem pro školu je pak vizualizace současného stavu, seznam priorit a soubor námětů a nápadů na konkrétní aktivity.
Prototyp Kompasu cirkulární školy jsme podrobili testování - v závěru projektu jsme se domluvili se Základní školou Řeporyje, která je zapojena do projektu Cirkulární školy, na tom, že workshopovou aktivitu u nich vyzkoušíme. Testování nám přineslo několik dílčích podnětů na úpravy, které jsme zanesli do základních materiálů tohoto vzdělávacího a mapovacího nástroje: prezentace, vizualizace a manuálu pro facilitátory*ky.


Udržitelnost se týká všech sfér lidské činnosti, včetně vzdělávacích institucí
V jádru cirkulární ekonomiky je snaha o co nejšetrnější způsob nakládání s přírodními zdroji. Pokud změníme způsob, jak nakládáme se zdroji, napomáháme udržitelnosti.
„Řešit“ nebo „dělat“ udržitelnost v mnoha případech znamená zásadním způsobem přeskládat základní stavební kameny naší civilizace, protože stávající uspořádání už není udržitelné. Pokračovat v něm znamená hrozbu kolapsu globálního ekosystému a/nebo společnosti.
Z toho plynou tři body, které je důležité mít neustále na paměti:
Neudržitelný je celkově náš stávající způsob života.
Aby se stal udržitelným, musí všechny sféry lidské činnosti – včetně škol (ale nejenom) hledat udržitelnější způsoby fungování.
Jedná se o obrovský úkol a běh na dlouhou trať. Neexistuje žádný zaručený návod, jak vyřešit udržitelnost jako celek. Ale je známo spousta návodů, jak zlepšovat konkrétní dílčí věci našeho fungování. Tam je třeba začít.
Existují 4 základní oblasti, ve kterých mohou školy aktivně přispívat k tomu, že se z cirkularity a udržitelnosti stane běžná praxe. Inspirací pro toto rozdělení nám byl rámec od organizace UNESCO v manuálu pro školy k tématu klimatické změny: Guide to schools for climate change.
První oblastí je samotný areál a provoz školy, tedy hledání příležitostí pro šetrné nakládání se zdroji.
Další oblastí je výuka a učení se, tedy podpora (nejen) žáků při osvojování si cirkulárních principů a udržitelného životního stylu.
Neméně důležitou oblastí je zapojování komunit. Školy jsou centra komunit s potenciálně velkým dopadem. Žáci často přenáší zvyky osvojené ve škole do domácího prostředí, odkud se zase šíří dál do komunity.
Poslední oblastí je správa a řízení školy, tedy kotvení cirkulárních a udržitelných principů do vnitřních procesů školy tak, aby se staly normou a základem každodenního fungování.