Životní prostředí, Společnost a Firemní řízení: Tři dimenze udržitelnosti

Zkratka ESG (environment, social, governance) vznikla v oblasti investování v 90. letech 20. století, postupem času se tento rámec začal využívat i ve sféře udržitelného podnikání a odpovědného řízení podniků.  Dnes pod zkratkou ESG chápeme tyto pojmy:

• Environment (životní prostředí) - Týká se dopadu fungování organizace na životní prostředí, včetně emisí skleníkových plynů, odpadů, využívání zdrojů nebo třeba spotřeby energií. Cílem je minimalizovat vlastní dopad a ideálně směřovat k tomu, že organizace bude svým fungováním přispívat k obnově životního prostředí.
• Social (společenská odpovědnost) - Jedná se o vliv podnikání na společnost, včetně zaměstnanců, zákazníků, komunit a dalších zúčastněných aktérů. Organizace by měly usilovat o spravedlivé a bezpečné pracovní podmínky, podporovat rovnost a rozmanitost ve společnosti a respektovat lidská práva.
• Governance (správa a řízení společnosti) - Řeší zejména zbůsob jakým jsou společnosti řízeny, jejich transparentnost a zodpovědnost v rozhodovacích procesech a správě společnosti. To zahrnuje například etické zásady, firemní vize a hodnoty nebo transparentní účetnictví.

ESG může pomoci vytvořit udržitelnou a etickou byznysovou kulturu, přispět k obnovování škod na životním prostředí a podpořit vznik spravedlivého sociálního prostoru. Základním předpokladem toho ale je, že musíme téma vnímat jinak, než jako formu šikany ze strany Evropy.

ESG ≠ Nefinanční reporting ≠ Udržitelnost

Mezi ESG, Nefinančním reportingem a Udržitelností bývá v komunikaci rozostřená hranice, která může být vykládána tak, že mluvíme o tom samém. Jenže každý z těchto pojmů je na jiné úrovni z hlediska míry detailu i z pohledu jeho zaměření.

Historicky se koncept udržitelnosti objevil jako odpověď na rostoucí povědomí o vlivu hospodářského růstu (staré známé HDP) na životní prostředí a společnost. Udržitelnost začala být vnímána jako cíl odpovědného podnikání a je vtělena to takzvaných SDGs, tedy Cílů udržitelného rozvoje od OSN.

ESG vzniklo jako konkrétní rámec pro způsob definování a měření udržitelnosti organizace. ESG faktory jsou nyní široce uznávány jako důležité ukazatele dlouhodobé udržitelnosti a finančního výkonu společnosti.

Ne-finanční reportování je pak velmi úzkou aktivitou v rámci udržitelnosti a je klíčovým nástrojem pro její měření a transparentnímu informování. Tyto informace budou čím dál častěji využívány investory, stakeholdery a regulátory k posouzení udržitelnosti společnosti a identifikaci oblastí pro zlepšení.

Když tedy firma začne s nefinančním reportingem podle ESG frameworku, zdaleka to z ní neudělá firmu udržitelnou. Získá pouze perspektivu a nástroje, jak se jí stát. To, jestli časem vtělí ESG do svého fungování nebo jestli pojede systémem nutného zla, už reporting ovlivnit nedokáže.

ESG compliance: Mýty a snaha o minimální vyhovění

S přibývající urgencí ESG reportingu vznikají mýty a nejasnosti ohledně celého systému. Často se mluví o reportování jen v souvislosti s ESG compliance, tedy vyhovění legislativním parametrům reportingu. Pouze málo firem však dokáže v souvislosti se zaváděním zakonných standardů identifikovat příležitost k vlastnímu rozvoji. Nechávají se motivovat spíše nařízeními a pobídkami zvenku, které často vedou pouze ke snaze o splnění nejnutnějšího vyhovujícího minima. Podívejme se blíže na 5 nejčastějších domněnek, které jsou podrobněji popsány v článku od Frank Bold Advisory.

Je zřejmé, že cílem ESG reportingu nemá být neúnosně zatížit organizace další "zbytečnou" administrativou, ale motivovat ke změně pohledu na roli podnikání v kontextu společenského systému. Aby to ale bylo možné, musí firmy začít vnímat svoji roli z odlišné perspektivy a pochopit dlouhodobé výhody tohoto přístupu.

Když se mluví o benefitech ESG z pohledu byznysu, jak ho známe

Prvním krokem k překonání optiky minimálního vyhovění požadavkům, tedy compliance, je zkusit si představit základní byznysové přínosy, které by ESG reporting firmě mohl přinést. Nejčasěji se mluví o několika typěch příležitostí:

1. Přitáhnout a udržet si investory, kteří ve svých portfóliích budou firmy fungující udržitelně stále více preferovat.
2. Budovat reputaci, důvěru a transparentnost značky, což začínají být čím dál důležitejší kritéria z klientského i zaměstnaneckého pohledu.
3. Lepší rozpoznání a management rizik pouze díky tomu, že se firma bude nucena díky CSRD zabývat širšími souvislostmi svého podnikání.
4. Možnost využití nových příležitostí, které firmy budou schopny identifikovat na základě tvrdých dat potřebných pro reporting. 
5. Vyhovění zákonným nařízením i standardům odvětví bude zcela nevyhnutelné a vyžadované, na základně něj bude možné čerpat daňové úlevy i finanční pobídky.
6. Lepší strategie a dopad rozhodnutí plynoucí z dobře zpracovaného reportu, který poskytne datový základ pro fundovanější rozhodnutí napříč širokým spekterem oblastí.

I čistě pragmatický pohled na ESG reporting nabízí změnu náhledu od splnění nutného zla až k získání konkurenční výhody. Ta sice nemá s udržitelností mnoho společného, ale jako první krok může být fajn. Otevřeným a učícím se organizacím však může ESG nabídnout ještě mnohem více než finanční úspěch v byznysové soutěži. A toho se snažíme v Pábení dosáhnout: Pomoci organizacím se vnitřně transformovat a vnímat svoji odpovědnost v kontextu životního prostředí a lidské společnosti.

ESG je snazší pro velké firmy, pro malé je to nákladná zátěž

Veřejná debata o ESG a udržitelnosti obecně je většinou rámována příklady velkých bohatých nadnárodních firem jako IKEA, Google, Unilever nebo Coca Cola. Ale že je to možné i na úrovní malých a středních podniků, které jsou ve svém oboru úspěšné, o tom se tolik nemluví. Zde je několik příkladů za všechny.

Sonnentor: Pionýr zemědělské bioprodukce

Kdo by neznal Sonnentor. Je to česko-rakouská firma zabývající se produkcí bylin k přípravě čajů, koření a dalších rostlinných produktů. V čem se ale liší od většiny ostatních producentů ve svém segmentu, je veliký důraz na udržitelnost celého jejich byznysu a to zejména v oblasti životního prostředí:

• minimalizují uhlíkovou stopu

• nepoužívají palmový olej

• odmítají monokulturní hospoděření

• spolupracují výhradně s BIO zemědělci

• využívají kompostovatelné obalové materiály

• podporují lokání zaměstnanost

• nakupují vždy přímo od pěstitelů

Mohlo by se zdát, že všechny tyto aktivity se negativně projeví v neudržitelné finanční nákladnosti produktů. Nicméně opak je pravdou a Sonnentor je již od roku 1992 zdravou a prosperující firmou plná spokojených zaměstnanců.

Good Sailors: Sociální odpovědnost v IT

Tato česká IT firma se sídlem v Ústeckém kraji se soustředí svoji pozornost na udržitelnost v sociální oblasti. Zaměřuje se na pomoc hendikepovaným, kteří tvoří celých 50 % zaměstnanců. Konkrétně toho dělají mnoho:

• 50 % zisků je alokováno na rozvoj a podporu zaměstnanců
• další část zisků automaticky investuje do udržitelných projektů
• nastavuje pracovní podmínky tak, aby byly srovnatzelně přístupné i hendikepovaným
• minimalizují používání papíru a fyzické dojíždění do práce
• své podnikání primárně orientují na lokální spolupráce

A opět, přes všechny tyto aktivity se Good Sailors podařilo mimo řady jiných ocenění získat v letech 2018 a 2021 titul Ekonomicky nejúspěšnější firma Ústeckého kraje.

Pábení: Studio designérů udržitelnosti 

My v Pábení o udržitelnosti pouze nemluvíme. Naopak, na každodenní bázi se snažíme promýšlet celé naše počínání a to ve všech oblastech ESG:

• E: Pracujeme remote, osobně se jako celý tým vidíme většinou jednou za 7 týdnů na společném setkání v různých koutech Česka. Minimalizujeme tak dojíždění do práce a co nejvíce využíváme hromadnou dopravu, pokud to jen trochu jde.
• S: Jsme velmi stransparentní, všichni Pábitelé mají informace o ekonomické situaci firmy či platových podmínkách kolegů. Máme interní index spokojenosti - Pindex, který vyhodnocujeme každých 7 týdnů. A pracujeme pouze 4 dny v týdnu, čímž měníme poměr pracovního a volného času ze 72 % / 28 % na 57 % / 43 %. A to je sakra rozdíl.
• G: Všicni Pábitelé mají možnost ovlivňovat chod firmy a témata, jimž se věnujeme. V blízké době plánujeme přejít ze standardního s.r.o. na družstevní vlastnictví a přispět k odbourání hierarchické struktury firmy způsobující nerovnosti.

Možná nejdůležitejším aspektem naší práce je, že do všech svých projektů vnášíme téma udržitelosti, které je principem naší práce. Projektům, kde toto téma nemůžeme rozvíjet, se prostě nevěnujeme. V Česku přitom funguje již řada firem, které si vzaly téma udržitelnosti za své a těží z něj jak firmy samotné, tak celý ekosystém, ve kterém fungují.

Začlenění udržitelnosti do DNA firmy pomocí nefinenčního reportingu

Je zřejmé a přirozené, že prioritou všech organizací je zejména jejich finanční stabilita. Co už ale tak zřejmé být nemusí je, že adoptování kvalitního ESG reportingu jako nástroje pro lepší práci s příležitostmi a riziky pomůže firmě získat nový pohled na její fungování. Toto odlišná perspektiva velmi pravděpodobně povede k vyšší spokojenosti zaměstnanců a klientů i k odpovědnějšímu fungování v rámci životního prostředí. Všechny tyto faktory pak zpětně podpoří samotnou finanční stabilitu organizace v dynamicky se vyvíjejících podmínkách, což podporují i výsledky výzkumů například od McKinsey nebo NYU. Není vhodnější chvíle začít se zabývat ESG tematikou než právě teď.