Mapa oáz chladu: Jak participativní design přispívá k řešení klimatické krize měst

Vypracovali jsme návrh kompletního systému adaptace Hlavního města Prahy na vlny veder. Propojili jsme to, co Praha už má, s tím, co skutečně potřebuje. Namísto budování nové infrastruktury jsme spolu s obyvateli a desítkami zástupců města hledali systémová řešení, jak se účinně připravit na extrémní teploty.

O klientovi

Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím Odboru ochrany prostředí koordinuje městskou adaptaci na klimatickou změnu. Ve spolupráci s městskou společností Operátor ICT a.s., která vyvíjí technologická řešení pro efektivní fungování města, jsou organizace zodpovědné za digitální inovace a kvalitu života v české metropoli.

Výzva, které čelí, je přitom vážná. Praha zažívá dramatické dopady klimatické změny – průměrná roční teplota se od roku 1961 zvýšila o 2,3 °C. Centrum města je nejteplejší oblastí v ČR s teplotami o  3 °C vyššími než je celostátní průměr. Do roku 2050 se očekává nárůst tropických dnů na 41-50 ročně, což představuje vážnou výzvu pro zdraví obyvatel.

Operátor ICT a.s. nás oslovil kvůli našim zkušenostem s inovacemi v oblasti klimatu a specifickému přístupu k inovacím. Hledali partnera, který se specializuje na společenské inovace – propojuje technologie s potřebami lidí a orchestruje spolupráci různých aktérů. Věděli, že skutečná inovace nevznikne jen vytvořením aplikace, ale koordinovaným přístupem, který zapojí obyvatele, městské organizace i další stakeholdery.

Výsledky šestiměsíční spolu-práce

1/ PROTOTYP MAPY OÁZ CHLADU

• Interaktivní webová mapa s více než 250 místy pro osvěžení (pítka, mlžítka, vodní atrakce, fontány, studny)

• Návrh mobilní aplikace Mapa Oáz 

• Otevřená data pro propojení s PID Lítačkou, Mapy.cz a dalšími službami

2/ INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO ZVLÁDÁNÍ VLN VEDER

• Webová stránka s radami jak se chovat při extrémních teplotách

• Návrh systému krizové komunikace při teplotních situacích 4. stupně

• Doporučení aktivit a míst vhodných pro trávení času během tropických dnů

3/ STRATEGIE PRO ROZŠÍŘENÍ DOSTUPNOSTI CHLADU

• Zjednodušení přístupu k existujícím zdrojům vody ve městě

• Rozšíření sběru dat na všechny městské části

• Doporučení pro vytvoření vnitřních oáz (knihovny, muzea, galerie)

• Návrhy na podporu vzniku dočasných venkovních oáz

Cesta k výsledkům a výstupům

Půlroční spolupráce zahrnovala desítky aktivit – od kvalitativního dotazníku s obyvateli Prahy přes expertní rozhovory s více než 20 stakeholdery až po iterativní testování prototypů.

Celý proces byl postaven na kreativním a systémovém myšlení, které nám umožnilo propojit technologické možnosti s reálnými potřebami města a jeho obyvatel. Z celého procesu vybíráme tři klíčové momenty.

Workshop metafor: Když přestaneme mluvit o technologických inovacích

„Představte si Prahu jako organismus, který se dokáže adaptovat. Jaký by to mohl být?“ Místo brainstormingu funkcí aplikace jsme začali u změny perspektivy – od vnímání města jako „betonové džungle“ k „síti propojených řešení“.

Tento přístup otevřel širší pohled na problém. Nad rámec technologického produktu jsme začali vidět komplexní systém, který propojuje existující infrastrukturu s potřebami obyvatel. Vznikly nápady, které by při klasickém workshopu nevznikly: rozšíření vnitřních oáz chladu, systém krizové komunikace, podpora dočasných venkovních řešení.

Workshop nám ukázal směr – místo budování nových řešení se zaměřit na propojení existujících zdrojů. Tato filozofie se pak stala základem celého konceptu Mapa oáz chladu.

Vision board: Když všichni vidí stejný cíl

Z metafor o „síti propojených řešení“ jsme potřebovali vytvořit konkrétní vizi, kterou pochopí různí aktéři. Vision board ukázal příběhy reálných lidí v konkrétních situacích – senior hledající stín během procházky, rodina s dětmi využívající městská pítka, pracovník nacházející úlevu v klimatizované budově.

Místo obecných diskusí o „adaptačních opatřeních“ jsme měli hmatatelné scénáře toho, jak bude vypadat Praha, kde se lidé dokáží lépe orientovat během tropických dnů. Každý stakeholder viděl, jak jeho oblast přispívá k celkovému řešení – od technické infrastruktury přes komunikační kanály až po provozní aspekty.

Vision board nám pomohl udržet konzistentní směr při jednáních s různými aktéry a vždy ukázat, jak konkrétní návrhy, včetně Mapy oáz chladu, zapadají do celkové vize.

Využít, co už je – naše inovační filozofie v akci

Nejdůležitější rozhodnutí celého projektu bylo zaměřit se na využití stávající infrastruktury místo budování nové. Místo návrhu stovek nových pítek jsme zmapovali existující zdroje vody ve městě a navrhli způsoby, jak je zpřístupnit a zviditelnit.

Místo budování nových klimatizovaných prostor jsme identifikovali knihovny, muzea a galerie, které už dnes poskytují úlevu od vedra. Tento přístup není jen ekonomičtější – je také rychlejší k implementaci a dlouhodobě udržitelnější.

Výsledkem není jen další městská aplikace, ale ekosystém řešení, který propojuje existující infrastrukturu, různé aktéry města a potřeby obyvatel.

Města čelí klimatické krizi už dnes. Design může pomoct nejen s jejich vzhledem, ale i službami. 

Praha zažívá dramatické klimatické změny - průměrná teplota se za posledních 60 let zvýšila o 2,3°C a centrum města je o další 3°C teplejší než zbytek republiky. Do roku 2050 se počet tropických dnů zdvojnásobí. 90% obyvatel už dnes omezuje aktivity kvůli vedru.

Ale není to jen o teplotách. Je to o základní infrastruktuře. Nedostupnost pitné vody ve veřejném prostoru je problém, kterému čelí města po celém světě. Praha má stovky míst s pitnou vodou, ale řada z nich je ve špatném stavu, nefunguje nebo není dobře viditelná.

Participativní design jako cesta
k funkčním řešením

Technologie sama o sobě nestačí. Skutečná změna vyžaduje koordinaci mezi různými aktéry města, pochopení potřeb obyvatel a dlouhodobou strategii adaptace.

Společný projekt ukázal, jak může participativní přístup pomoci městům připravit se na klimatické změny efektivněji než izolovaná technologická řešení.