Stručné zadání jsme proměnili v komplexní iniciativu se strategickým významem pro byznys

Výsledky 3leté spolupráce

1. 13 OBCÍ ZAHÁJILO PROCES OBNOVY KRAJINY na základě realizace plánu obnovy

2. OTEVŘENÍ STARTOVACÍHO GRANTU včetně procesů pro přihlašování, hodnocení a výběr zájemců.

3. NALEZENÍ A ZAPOJENÍ 5 ODBORNÝCH PARTNERŮ, kteří se podílejí na každodenním fungování programu.

4. NASTAVENÍ ROLÍ A PROCESŮ potřebných pro každodenní chod programu. Uvnitř týmu Kooperativy i směrem k partnerům.

5. STRATEGIE SYSTÉMOVÉ ZMĚNY popisující, do jakých aktivit investovat pro dlouhodobou udržitelnost byznysu.

Úvodní mapování situace a dílčích výzev

Začínali jsme s velmi obecným zadáním: vymyslete prevenční program, který se bude týkat změny klimatu, bude klást důraz na prevenci a bude napojený na majetkové pojištění.

Koncept jsme vyvíjeli přes půl roku. Za tu dobu jsme se opakovaně potkávali s experty na krajinářství, vodohospodářství a změnu klimatu s cílem pochopit, jací aktéři jsou pro nás relevantní a jakým bariérám aktuálně čelí. Poznatky jsme poté vizualizovali pomocí mapy problému a mapy systému.

Dozvěděli jsme se, že česká krajina je silně poškozená jednak historickými zásahy typu napřimování toků a odvodňování polí, jednak současným způsobem hospodaření.

Také jsme identifikovali dvě skupiny, které mohou změnou svého chování nejvíce přispět k systémové změně: zemědělci, kteří ale často zůstávají pasivní kvůli nastavení dotací a ekonomickým problémům; a obce, které když už se rozhodnou adaptaci krajiny na změnu klimatu řešit, bojují s komplexitou tématu, kapacitami zaměstnanců obecního úřadu a nedostatkem finančních prostředků.

Zatímco zemědělcům Kooperativa žádné speciální pojištění nenabízí, místním samosprávám ano. V dalších krocích jsme se proto zaměřili na obce.

Cesta k výsledkům a výstupům

Během dvou let pilotování jsme vyzkoušeli různé přístupy. Pro každou podobu programu jsme našli a zapojili vhodné odborné partnery, pomohli nastavit interní procesy a průběžně sbírali data o tom, co funguje a co nikoli.

• Pro každý rok jsme stanovili strategické cíle. Detailní plán jsme pak připravovali vždy na 6 týdnů dopředu.

• Pro každých 6 týdnů jsme určili dílčí cíle a k nim po týdnech rozplánovali aktivity.

• S týmem Kooperativy i jednotlivými partnery jsme se koordinovali na pravidelných online schůzkách.

• Plnění jednotlivých úkolů, výstupy schůzek a zdroje informací jsme evidovali v projektovém nástroji Basecamp.

• Vždy po 6 týdnech práce jsme vytvořili shrnující prezentaci pro účely interní komunikace.

První rok pilotu: Hledání životaschopného minima

Do prvního roku pilotování jsme vstupovali s hrubým konceptem. Věděli jsme, že potřebujeme:

• přesvědčit starosty a starostky obcí, aby obnově krajiny dávali větší prioritu;

• že to půjde snáze, když jim s celým procesem, od shánění peněz až po výběr dodavatelů, pomohou odborníci;

• a že to budou dělat ochotněji, když za vynaložené úsilí dostanou nějakou odměnu.

Na konci roku jsme chtěli mít program, v rámci kterého Kooperativa zaplatí úvodní studii proveditelnosti až 10 vybraným obcím s příslibem, že pokud zrealizují navržená opatření, získají výhodnější pojistnou smlouvu.

Uvést takový program v život znamenalo během roku odpovědět na 4 klíčové otázky:

• Jaké obce a jakým způsobem oslovit?

• Kdo zhotoví úvodní studie proveditelnosti?

• Jak určíme pojistné zvýhodnění pro jednotlivé obce?

• Jak obce podpořit při získávání pozemků potřebných pro zbudování navržených opatření?

Druhý rok pilotu: Hledání životaschopného optima

Všechny klíčové otázky jsme úspěšně zodpověděli, takže do druhého roku pilotování jsme vstupovali se 7 obcemi, které měly hotovou studii proveditelnosti. Naším dalším úkolem bylo najít způsob, jak zapojené obce podpořit v realizaci co nejvíce navržených opatření.

Do programu jsme proto přizvali organizaci Nadace Partnerství, která pro obce pořádala a facilitovala setkání mezi zastupitelstvem, obyvateli a autory studie proveditelnosti s cílem usnadnit získání potřebných pozemků. Bohužel se ukázalo, že taková forma podpory ve většině případů nestačí.

Zjistili jsme, že hlavní překážkou realizace je neochota na straně vlastníků pozemků a zemědělců, kteří na nich hospodaří. Při současném nastavení systému totiž nesou významnou část ekonomických nákladů spojených s obnovou krajiny.

Jako nejefektivnější způsob, jak stávající stav změnit, se ukázalo přenastavení systému dotací tak, aby se zemědělcům ekonomicky vyplatilo realizovat a udržovat komplexnější krajinné prvky.

Další překážkou byla motivace na straně starostů a starostek: ti, kteří se o stav krajiny aktivně zajímali, chápali vážnost situace a investovali do obnovy krajiny čas a energii bez ohledu na nabízené zvýhodnění pojistné smlouvy; naopak ti, kteří stavu krajiny pozornost nevěnovali, situaci nepovažovali za vážnou a nabízené zvýhodnění nevnímali jako dostatečně atraktivní.

Díky tomu jsme pochopili, že nejefektivnějším způsobem, jak situaci v obcích změnit, je zvědomit starostům a starostkám vážnost situace pomocí osvěty a edukace.

Finální podoba programu

Díky praktickým poznatkům, které jsme za dva roky pilotování v terénu sesbírali, se nakonec jako nejefektivnější forma podpory ukázala kombinace 3 aktivit:

1. Přímá finanční podpora motivovaných obcí skrze grant na úvodní studii proveditelnosti, ze které se zastupitelstvo dozví, v jakém stavu je okolní krajina, jak její stav zlepšit a kolik to bude stát.

2. Bezplatný informační servis pro obce, skrze který Kooperativa zvyšuje povědomí o příčinách, důsledcích a způsobech řešení problému vysychající krajiny, upozorňuje na aktuální dotační výzvy a informuje o připravovaných změnách legislativy.

3. Partnerství s neformálním uskupením Koalice pro krajinu. Kooperativa pomáhá šířit petici, ve které Koalice vyzývá vládu ke změně systému dotací s cílem motivovat zemědělce k aktivnímu zapojení do obnovy krajiny.

Více informací o programu najdete na webu Kooperativy.

Změna klimatu povede ke stále častějšímu a intenzivnějšímu řádění přírodních živlů

Vlivem změny klimatu bude v Česku pršet méně často, ale o to intenzivněji. Česká krajina sužovaná stále častějšími a delšími suchy na to není připravena: čím sušší půda, tím hůře vsakuje déšť, který se pak hromadí na povrchu v podobě záplavy.

Nejúčinnější ochranou před záplavou je odtékající vodu zpomalit a umožnit jí postupně se vsáknout předtím, než doteče do zástavby v obci. Používají se k tomu opatření jako remízky, aleje, zatravněné pásy, průlehy či tůně. Na rozdíl od betonových hrází a dalších technických prostředků není voda odváděna pryč z území, a tak je krajina méně náchylná k suchu a půdní erozi. Díky využívání zelených prvků navíc přírodě blízká opatření přispívají k obnově druhové rozmanitosti.

Většinu nezastavěných pozemků vhodných pro realizaci adaptačních opatření využívají zemědělci, kteří si je často pronajímají od soukromých vlastníků. Bohužel ani zemědělci, ani vlastníci nemají v tuto chvíli motivaci své pozemky pro realizaci opatření poskytnout.

To se snaží změnit Koalice pro krajinu. Do roku 2026 chce získat 100 000 podpisů pod petici, ve které vyzývá českou vládu ke změně dotačních podmínek s cílem motivovat zemědělce k aktivnímu zapojení do obnovy české krajiny.

Připojte svůj podpis a pomozte Koalici pro krajinu získat místo u stolu, kde se rozhoduje.